Vánoční emoční nákupy: kolik nás stojí pocit, že jsme „dost dobří“?

Vánoce mají být svátky klidu, ale často jsou hlavně svátky účtenek. Ne proto, že neumíme počítat, ale proto, že nakupujeme hlavně podle pocitů. Stres: „Ať už to mám z krku.“ Vina: „Celý rok jsem na ně neměl čas.“ Tlak okolí: „Nechci vypadat, že dávám málo.“ Strach: „Ve slevě už to nebude.“ Emoce jsou normální – problém je, když kvůli nim v lednu nechceš otevřít bankovnictví.

Vánoce jsou pro peněženku ideální bouře. Reklamy od října, Black Friday, „poslední šance“, doprava zdarma, Instagram plný dokonalých stromků a hor dárků. Do toho přání dětí a rodiny. Snadno sklouzneš k pocitu, že čím víc utratíš, tím lepší člověk jsi. Jenže hodnota člověka opravdu není ve výši účtenky.

Rozpočet a seznam: nudné, ale záchranné lano

Z pohledu peněz se všechno láme na jednom jednoduchém kroku: rozpočet. Jedna otázka:
„Kolik můžu dát na Vánoce, aniž si půjčím nebo ohrozím nájem a běžné výdaje?“

Tohle číslo je strop, ne orientační doporučení. Pak si ho jen zhruba rozděl – dárky, jídlo, stromek, dekorace – a udělej si krátký seznam: komu kupuješ, co přibližně, a max. částku. Co není na seznamu, je kandidát na emoční nákup.

Jednoduchá pravidla proti utrácení

Emoce nezmizí jen proto, že máš papír s čísly. Pomůžou jednoduchá pravidla:

  • nedůležité věci nekupuj hned, nech je v košíku do druhého dne
  • plať v hotovosti, kdykoli můžeš – bankovky bolí odcházet víc než karta
  • žádné „jen se jdu podívat“ do obchoďáku – to je před Vánoci jistá cesta k přeplněné tašce
  • u každé „super slevy“ si řekni: „Vzala/vzal bych to i za plnou cenu?“ – jinak to není úspora, ale past

Vina, srovnávání a upřímná domluva v rodině

Silnou roli hraje i pocit viny a srovnávání. Máme tendenci kupovat dárky místo času a pozornosti: „Teď jim to vynahradím.“ Jenže za pár let si málokdo vzpomene na konkrétní krabici, ale spíš na to, jestli mu bylo s tebou dobře.

A když vidíš, co mají ostatní, nevidíš druhou stranu – dluhy a hádky kvůli penězům. Finanční gramotnost znamená umět říct: „Tady je moje hranice, přes tu nejdu kvůli fotce ani dojmu.“

Hodně uleví, když se o tom doma mluví nahlas. Dá se domluvit cenový limit na dárky, losování (každý kupuje jen jednomu člověku) nebo jeden společný zážitek místo hromady věcí. S kamarády klidně žádné dárky, jen společný punč. Často se ukáže, že všem se vlastně ulevilo.

Největší dárek pro sebe

Vánoce nejsou závod o nejdražší dárky. Dárky se rozbalí za pár minut, ale finanční pohoda – nebo dluh – s tebou zůstane celý rok. Největší dárek, který si můžeš dát, je klid v duši a pocit, že jsi kvůli svátkům neobětoval/a své budoucí já.